Proč je důležité mít na mateřské parťáka

Měla to být óda na mezilidské vztahy, které se mi podařilo navázat. Ale pak se mi to podařilo smazat. Takže znovu... :-)

Jeden podzimní....

Mám pár známých, kteří nemají rádi podzim...

Podle mě mu nerozumí.

Když je vám rok a půl...

... a vlastně vám vůbec nezáleží na tom, jaké je venku počasí... :-)

Protože i taková louže má něco do sebe. ;)

Není pipi, aneb uletěl nám drak :)

Včera bylo nádherně, ideální počasí na pouštění draka. Dneska je teda taky krásně, ale už nejsme doma ve třech a navíc, dnes nám chybí ten drak.

Mateřská? Stále v pohybu... :-)

Na tenhle článek mě navedla Marťa. Takhle nějak vypadá mateřská.... v letu... :-)

Šípkové mýdlo :)

S tímhle mýdlem jsem zažila pár AHA momentů. Jako např. že krájím mýdlo pravděpodobně moc pozdě a proto se mi rozpadá. To bylo fakt k vzteku. Chvílema i k pláči.

Když je nádhernej den a do toho malej spí :-)

Původně to mělo být o něčem jiném. Ale povedlo se mi smazat si celej článek, tak než ho zase vytvořím, tak aspoň tohle.

Podzimní mýdlo :)

Sice bude až na Vánoce, ale aspoň ten podzim trochu připomene.

Cestou necestou/Svatováclavské vyběhnutí

Dneska už jsem ze sebe měla pocit, že jestli neuteču, tak se zblázním...

... tak jsem utekla. :-)

Backstage z focení

Dostaly se nám do rukou nějaké fotky z backstage. :) k dokreslení předchozího článku.... :)

Proč si vyrábím kosmetiku I

Vždycky jsem na sebe patlala spousty a spousty kosmetických výrobků. Jen co jsem si na ně dokázala z brigád vydělat, případně z kapesného ušetřit.

Radosti všedního dne :)

Záznam našich malých radostí z posledních dní. :-)

Písi - písi :)

Náš malej začal v poslední době vykazovat známky nesporného výtvarného talentu, proto jsem se rozhodla, že jako správná matka mu nebudu stát v cestě jeho budoucí kariéře a vyrazili jsme do papírnictví pro to správné náčiní.

Foceni

Máme za sebou reklamní focení. Teda Náš malej má za sebou reklamní focení.

Nechali jsme se ukecat, že zrovna on je ten nejkrásnější, nejroztomilejší a naprosto nejvhodnější adept na prezentaci firmy, ve které si Můj drahý už odmakal nějaké ty přesčasy. Tudíž má ty správné konexe a navíc se nějak profláklo, že i přes svůj ne zrovna bio životní styl zplodil syna. A ten se teď právě hodí.

V hlavě se mi začaly přehrávat všechny možné scénáře od profi nasvíceného bílého plátna po sympatického zkušeného fotografa, který i z našeho drobečka vykřeše reklamní hvězdu. A já si tam jako hrdá matka budu fotit backstage, abych se pak mohla chlubit všem příbuzným. No jo... teorie. :)

V určený den jsme dorazili na místo, kde nás přivítala sympatická Iva se sympatickým fotografem, který nám hned ve druhé větě oznámil, že děti ještě nefotil. No paráda, proč si to nezkusit na našem malém, že. :)

A pak jsme začali. Místo bílého plátna spousta bílých kamínků, mezi kterými bylo naházeno pár balonků. A vedle tekla voda. Pro našeho malého ráj. Instrukce byly vydány vzápětí - sedět s osuškou na hlavě na kamínkách, hrát si s balonky (ne s modrými, ty nejsou kontrastní) a dívat se přívětivě fotografovi do objektivu. A cvičení začalo...

Běhali jsme kolem malého, který se vrhal všemi směry, házel kamínky do vody a přívětivě mával zaměstnancům, kteří na něj shlíželi z ochozů a děsně se bavili tím, jak naprosto nespolupracuje. Fotograf do toho zběsile cvakal jeden snímek za druhým a ještě si stihl vzpomenout na odraznou desku, kterou předal Ivě a po které se začal náš malej okamžitě také vrhat.

Pak přišla rychlá výměna rekvizit, místo osušky má malej hačat na dece, jinak se instrukce neměnily a pro našeho malého to začalo být lehce stereotypní. V tom se ale odněkud vynořila paní uklízečka s mopem a košťátkem a v tu chvíli bylo vymalováno. Náš malej se rozhodl, že zvelebí sídlo tohoto korporátu a začal zametat. Fotograf sympaťák se pak zkusil zeptat, jestli si myslím, že ještě něco nafotíme. Posadili jsme malého na osušku a zjistili, že už opravdu nenafotíme vůbec nic. :)

Začali jsme balit, pan fotograf si schoval náčiní a v tu chvíli začal náš malej házet takové úsměvy, že se nad ním málem rozněžnila i slečna Iva, která už začínala být zoufalá, že se nic pořádného nenafotilo.

Pan fotograf nás pak ujistil, že materiálu má dost (jestli je použitelný, to nezmínil) a slečna Iva asi běžela hledat dalšího zaměstnance, který bude věřit, že právě jeho děťátko je to nejkrásnější, nejroztomilejší a naprosto nejvhodnější pro reklamu. A mimochodem, vydrží sedět aspoň minutu v klidu? Ano? Tak to vás bereme! :-)

Fotky z backstage samozřejmě žádné nemám, kromě té jedné rozmazané, protože v tom frmolu bylo nereálné se o ně vůbec pokoušet.

S vůní kávy a skořice

Co to mělo být?

Luxusně orientální mýdlo s peelingovým efektem díky kávě a mleté skořici.

Co z toho vzniklo?

Prudce skořicové mýdlo s nádechem peelingu. :) no nic, třeba příště. ;)

Strom plný zvuku :-)

Nevíte, jaký dárek věnovat k prvním, druhým, třetím.... osmdesátým narozeninám?

Doporučuji tenhle zvuko-strom z Fleru: klik

Zvukostrom je naprosto parádní a navíc je prodejce neuvěřitelně rychlý. Psala jsem mu, že na to trochu spěcháme a byl velice ochotný. Objednali jsme ho v pondělí večer a ve čtvrtek ráno dorazil.

My jsem ho předávali k prvním narozeninám a radost byla veliká. Nejen dětská, ale i dospělácká. :)

Princip je jednoduchý. Hodíte kuličku na lístky a pak jen pozorujete a posloucháte, jak si to sviští dolů. Podle velikosti a materiálu kuličky se liší zvuk, který uslyšíte. 

Dole má zvukostrom ohrádku, která vám kuličky pochytá, tak je pak nebudete muset lovit v prostoru.

Ideální dárek pro mrňata, ale vyhrajou si i rodiče. Má to takové uklidňující účinky. :)

Inspiraci jsem našla zde.

Vychovávat, nebo Nevychovávat?

Nad tímhle tématem jsem přemýšlela už nějakou dobu a říkala jsem si, jestli to vůbec vytahovat. Nechci tím rozhodně rozpoutat nějakou debatu. Spíš nastínit, jak to máme my.

Než se malej narodil tak jsem v tom měla jasno. A taky jsem se tím vůbec netajila. Věděla jsem, že já budu v naší rodině ta přísná, ten zlej policajt, přesně v duchu zásad, které jsem znala z domova. "Škoda rány, která padne vedle."  A ještě bych k tomu dokázala směle tvrdit, že jsme v tom vyrostli všichni a nikomu to neuškodilo.

Jenže pak se malej narodil a mně došlo, že to chci prostě jinak. Tohle všechno najednou přestalo dávat smysl. A taky jsem zjistila, že následky přísné výchovy si s sebou nesu, i když nejsou na první pohled patrné.

A pak, když měl malej asi 3 měsíce, na mě vykoukla Nevýchova. Nevěřím na osud, ale věřím tomu, že tohle mě mělo potkat. Protože to přesně zapadalo do mých představ o rodičovství. Šla jsem do toho a celý kurz pro mě byl jako psychoterapie. Začala jsem si vzpomínat na situace, kdy mi naši nerozuměli, kdy jsem to chtěla jinak, ale nikdo mě neposlouchal. Začala jsem se vracet k svýmu dětskýmu já a zjistila jsem, že z něj už moc nezbylo. Jestli vůbec něco.

A tak jsme se s naším malým vydali jiným směrem. Nejdřív jsem teda potřebovala začít u sebe a vlastně s tím pořád trochu bojuju. Je nutné vymazat si z hlavy pár pravidel, kterými se řídí klasická česká výchova. Ne, opravdu není nutné, aby dítě poslouchalo na slovo své rodiče. I když to občas není lehké a ne, že by mi to dost situací neusnadnilo. :) A ještě pár dalších pravd, které taky stojí za povšimnutí... Nenosit, bude rozmazlený. Například.

Nedělám si iluze, že náš malej nebude v dospělosti nic řešit, protože mu díky naší výchově nezpůsobíme žádné trauma. Čemu ale věřím, že z něj vyroste sebevědomý dospělák, který si je vědom svých potřeb a dělá věci proto, že ho baví a ne proto, že to od něj někdo očekává. A taky ví, že na všem se dá domluvit.

A tak to spolu zkoušíme. Někdy to vyjde, někdy ne... ale o tom to je, nikdo nesliboval, že to bude super snadné. A většinou nám to vychází. :)

Moje nedělní DIY

Další neděle za mnou a další mýdlo hotové. :)

Tentokrát to bylo trochu hektické, malej se vrátil právě ve chvíli, kdy jsem míchala tuky s louhem, tak se to neobešlo bez lehké hysterie. Ale všichni jsme to přežili a i když jsem pak finále malinko odflákla, tak mýdlo je na světě. A vypadá dobře. :)

Recept byl u tohoto pokusu můj vlastní. Chtěla jsem něco hodně výživného a dlouho jsem se chystala na mýdlo z bambuckého másla.

Poprvé jsem použila svojí novou formu na mýdlo, kterou tímto tedy vřele doporučuji. Sice jsem neodhadla správné množství, tak mi nevyšly úplně kostky, jak jsem si je představovala. Snad příště.

Formu mám od Snílků z Fleru: klik. Momentálně je sice vyprodaná, ale je s nimi moc příjemná komunikace, takže by se snad dalo s nimi domluvit. :)

Použila jsem polovinu formy a 500g tuků, ale je to málo, příště to bude chtít aspoň 750g. Akorát teda nevím, kde pak budu ta mýdla skladovat. 

A tady je ten zázrak. Krájet jsem začala trochu brzy, není ještě úplně tvrdé, tak se mi začalo rozpadat. Příště to bude chtít víc trpělivosti, aby mi vznikly trochu reprezentativnější vzorky. :)

Měsíčkové mýdlo z bambuckého a kakaového másla.

Další pokus bude snad opět v neděli, tentokrát uvažuju nad kávou a skořicí. 

Pět Tibeťanů pro matky na mateřské

Pět Tibeťanů jsem začala cvičit před cca čtvrt rokem. Motivace byla jasná. Fyzická kondice už dávno není, co bývala, a navíc potřebuju něco, co mě bude bavit a nezabere mi to hodinu denně. I když samotné cvičení trvá kolem 15 minut, ani tak se mi nedaří cvičit každý den.

Nicméně musím říct, že ačkoliv najdete na webu spoustu popisů jednotlivých cviků i s benefity, které přináší, nikde není návod, jak cvičit, když se kolem vás motá rok a půl staré děcko. A že to je někdy fakt výzva.

Nejdříve tedy něco k teorii...

Pět Tibeťanů je jogistický systém na sebe navazujících cviků, které harmonizují energetická centra v lidském těle. Podle jógínské tradice jsou tato centra (Indové je nazývají čakry) důležitá místa ovládající tělo i prostor mimo ně. Na těle existuje mnoho těchto míst různého řádu. Nejdůležitějších je sedm čaker 1. řádu, napojených na energetickou dráhu procházející podél páteře. Mají průměr až 15 cm a vystupují nad povrch těla. Jsou složeny z různého počtu menších vírů. Každá čakra vyživuje pránou s ní spojené orgány, ale má vliv i na psychiku nebo prožívání určitých aspektů života a předává bioenergii do aury. Aby bylo lidské tělo zdravé, musí jeho čakry správně fungovat, být v rovnováze a přijímat bioenergii.

Při provádění Pěti Tibeťanů není cílem si mechanicky odcvičit cviky. Pohyby provádějte pomalu a plynule, vnímejte je a prociťujte.

Tohle vše je třeba mít na paměti, protože s Naším Malým je někdy opravdu snadné na to zapomenout. Můžeme začít cvičit...

První Tibeťan - KÁČA

První ritus má jediný účel: urychlit otáčení jednotlivých center. Postavíte se zpříma a rozpažíte ruce rovnoběžně se zemí. Pak se otáčíte kolem své osy, až se vám lehce točí hlava. Důležité je, abyste se otáčeli zleva doprava, jinými slovy ve směru hodinových ručiček. Většina dospělých se zpočátku otočí jen asi šestkrát, než se jim zatočí hlava. Jako začátečník se také nepokoušejte o víc. Jestli máte potom chuť si sednout nebo lehnout, protože se vám příliš točí hlava, udělejte to. Provádějte zkrátka tento první ritus pouze tak dlouho, než se vám začne točit hlava. Postupem času, když budete pravidelně provádět všech pět ritů, budete se moci točit stále vícekrát a pocit točení hlavy bude ustupovat. Chcete-li se zbavit pocitu točení hlavy po ritu, sepněte ruce před sebe jako k modlitbě a chvíli na ně upírejte zrak.

Z pohledu Našeho Malého nejnudnější cvik vůbec. Chvíli jsem se mu snažila namluvit, že je to takový Kolo, kolo, mlýnský, ale protože má nejradši tu část, kdy kolo udělá BÁC, tak to vlastně moc neklaplo. Nicméně v této fázi si jde ještě většinou po svém a nechá mě se zběsile točit kolem své osy. Takže v praxi se mi hlava točí spíš z představy úklidu, který mě po docvičení čeká. Protože jestli někdo umí vnímat a prociťovat, tak je to Náš Malej a to prostor a čas kolem sebe, kdy mu dovolím téměř cokoliv, jen ať si můžu chvilku zacvičit.

Druhý Tibeťan - SVÍČKA

Při druhém cviku si lehneme na rovný kus země obličejem vzhůru. Doma si můžeme lehnout na nějakou měkkou podložku. Když ležíte rovně na zádech, natáhněte ruce podél těla dlaněmi dolů, přičemž prsty jsou pevně vedle sebe. Potom pozvedněte hlavu a zatlačte bradu do prsou. Zároveň zvedněte nohy do svislé polohy. Záda zůstávají zcela na zemi. Jestli to dokážete, můžete nohy natáhnout dál směrem k hlavě. Kolena mají být přitom naprosto rovná. Pak pokládejte pozvolna hlavu i nohy zpátky na zem. Uvolněte všechny svaly a zopakujte cvik ještě jednou, aniž byste se příliš namáhali. Nadechněte se, když zvedáte hlavu a nohy, a zvolna vydechněte, když je pokládáte. Čím hlouběji dýcháte, tím lépe.

Konečně nějaká sranda. A vlastně první pořádná výzva. Nejsem si úplně jistá správným vlivem tohoto cviku na moje čakry, když u něj zároveň kojím. Nedá se ale nic dělat, prsa jsou v dostupné výšce a Náš Malej ví, že tuhle šanci nesmí promarnit. Variace na kojení spočívá v tom, že se opře o moje zvednuté nohy a nechá se vozit nahoru a dolu. A děsně se řehtá, když náhodnou vypadne. "Aniž byste se příliš namáhali" prostě v našem podání nefunguje.

Třetí Tibeťan - PŮLMĚSÍC

Při třetím ritu musíte klečet na podlaze s napřímeným tělem a opírat se prsty u nohou. Ruce leží po straně trochu zezadu, dlaněmi na stehenních svalech. Poté zvolna skloňte hlavu a zátylek dopředu a přitáhněte bradu k hrudi. Potom hlavu opatrně zakloňte dozadu, ale jen tak daleko, jak je vám to příjemné. Zároveň nakloňte páteř trochu dozadu. Během zaklánění si pomáhejte tím, že se opřete pažemi o stehna nebo o hýžďové svalstvo. Pak se navraťte do výchozí pozice a začněte ritus znovu. Jako u druhého cviku i zde dbejte na rytmus dýchání. Zhluboka se nadechněte, když se zakláníte, a vydechněte, když se vracíte do výchozí pozice.



Tady Náš Malej vymyslel 2 varianty, jak cvik sabotovat. První je opět kojení. Co může pobavit víc, než prso mizející z pusy při záklonu. A že je to sranda veliká. Pak ještě umí posunout cvik na další level tím, že se o mě opře a nutí mě hledat rovnováhu při záklonu nejlépe hlavou opřenou o zem. A když ho to jooo hodně nebaví, tak začne rudnout a nadšeně křičí "BOBO". Takže mi nezbývá než se zhluboka nadechnout a jít ho přebalit.

Čtvrtý Tibeťan - MOST

Sedněte si nejprve na zem s nohama dopředu, chodidla 30 cm od sebe. Držte své tělo zpříma a ruce položte podél těla dlaněmi na zem. Bradu držte rovně a pak ji přitáhněte k hrudi. Potom se zvolna zaklánějte. Současně zvedejte trup tak, že ohnete kolena, zatímco ruce zůstávají natažené. Trup vytvoří se stehny jedinou rovinu rovnoběžnou se zemí. Paže a lýtka musí být kolmo k zemi. Potom napněte na okamžik všechny svaly, ale nepřestaňte při tom dýchat. Nakonec se vraťte do výchozí pozice, uvolněte svaly a odpočiňte si, než cvik provedete znovu. Nadechněte se zhluboka, když začnete zvedat trup. Při napínání svalů nemusíte zadržovat dech. Když se vracíte do sedu, úplně vydechněte.

Čtvrtý Tibeťan je pro Našeho Malého už přece jen trochu posun vpřed a rád se u něj aktivně zapojuje. Teorie říká " Napněte na okamžik všechny svaly". U nás funguje " Napněte všechny svaly do té doby, než pod mostem projedou všechna auta a mašinky, které má Náš Malej právě po ruce". Výchozí pozici pak modifikujte podle potřeby a hlavně podle toho, kam až stihl váš drobeček zaparkovat svůj vozový park. Pokud máte traktor přímo pod nohami, nevadí, prostě se posuňte. Když se vám podaří vrátit se do sedu, v klidu úplně vydechněte. Čeká vás ještě několik opakování, u kterých to nemusí proběhnout tak hladce.

Pátý Tibeťan - HORA

Když provádíte pátý ritus, jste obličejem otočeni k  zemi. Váha spočívá na rukou, dlaně přitom leží na zemi, a na prstech u nohou. Během tohoto cviku by ruce i nohy měly být asi 60 cm od sebe a pokud možno natažené. Poté se pokuste prohnout v zádech tak, aby vaše tělo bylo prověšeno dolů. Zakloňte při tom co nejvíce hlavu. Potom pomalu zvedejte pánev vzhůru, až váš trup vytvoří obrácené písmeno V. Zároveň tlačte bradou k  hrudníku. To je vše. Vraťte se do výchozí pozice a začněte znovu. Jakmile ho zvládnete bez problémů, nechte tělo z pozvednuté pozice lehce klesnout až k bodu, kdy se budete téměř dotýkat země. Nadechněte se, když tělo zvedáte, a vydechněte, když ho prověsíte dolů.

Poslední cvik a poslední možnost, jak si to spolu ještě užít. Autíčka už jsou dávno zaparkována v jiné části místnosti a nezbývá, než aby se do toho podlézání pustil Náš Malej sám. A že mu to jde. Dokud jsem v pozici Psa hlavou dolů, tak se to ještě nějak dá. Jen bych občas uvítala spolupráci, když měním pozici na Psa hlavou nahoru. To už pak pod sebou tolik toho prostoru nemám, ale nevadí. Abych v tom nebyla sama, tak se malej snaží hledat balanc tím, že mi sedí na zádech a snaží se tam udržet, i když měním pozici z kobry do střechy. A tady máme stále na čem pracovat, protože se jedná o opravdu nelehký úkol, a to nás jako matku a syna posouvá dál v našem společném vztahu.

Musím uznat, že Pět Tibeťanů je soubor cviků, které mi fakt dávají smysl a i když se mi nedaří cvičit úplně pravidelně a podle pravidel, tak jistý posun u sebe vidím. A je pravda, že když se mi třeba o víkendu podaří cvičit samotné, tak mě to vlastně ani tolik nebaví.


Zdroj: www.pettibetanu.cz

DIY - mýdlo na obličej s kaolínem

Spoiler alert: Může obsahovat Tvůj budoucí vánoční dárek.

Mýdlo jsem nevyráběla od té doby, co se Náš Malej narodil. Není úplně ideální pracovat s louhem, když nevím, jestli se každou chvíli nevzbudí a nebude mě potřebovat. Teď navíc u všeho asistuje, takže o důvod víc, proč se výrobě v jeho přítomnosti vyhýbám.

V neděli jsem ale měla bezdětné dopoledne a tím pádem ideální podmínky na výrobu mýdla. A navíc, končí prázdniny a za rohem jsou Vánoce. A ty letošní budou opět v duchu DIY. 

Inspiraci jsem našla u Moderné alchymistky.

Moje verze je s kaolínem, olejem z vlašských ořechů a rakytníkovým olejem. 

Jsem dost zvědavá, jak se povede. Poprvé jsem odlévala do samostatných formiček. A hlavně si nejsem jistá, co mi provede s pletí. Ale tak mýdlo na ruce z něj můžu udělat vždycky.

Teď bude ještě 4 týdny zrát a pak uvidíme.

DIY - Přírodní deodorant

Netrvalo to ani rok a už mám doma svůj první supersložitý přírodní deodorant.

Ze tří ingrediencí: jedlé sody, škrobu (v mém případě tapiokového) a kokosového oleje.

Asi jsem k tomu musela nějak vnitřně dozrát, jinak si nedovedu vysvětlit, že jsem se k téhle pětiminutové záležitosti nedostala dřív.

PRVNÍ

Rok a půl na mateřský...

Možná by mi mohlo pod rukama vznikat taky něco jiného, než haf haf a bác a tuny pročůraných plen.

Takže blog, ne asi...

Zatím netuším, co vlastně budu psát a jestli vůbec budu psát. A hlavně, jestli to budu publikovat. Ale zatím se to zdá jako fajn nápad.

Tak to je asi vše, co jsem chtěla takhle na začátek říct.